Komentáře

 
7.12.2011

Bonyho Wilfrieda jsem z Afriky neunesl

 

Ve středu 7. prosince 2011 vystoupil v 19:45 v místnosti RB211 na Žižkově, na pozvání Institutu rozvoje podnikání (IDE), úspěšný fotbalový hráčský agent Dalibor Lacina. Tento manažer předních hráčů jako jsou Tomáš Ujfaluši či Bony Wilfried přednesl přednášku na téma Problematika činnosti fotbalových agentů jako formy podnikání.

 

Dalibor Lacina jako fotbalový hráčský agent zastupuje na pět desítek českých a zahraničních hráčů. Jak nastínil, polovinu jeho portfolia tvoří dospělí hráči, druhou polovinu mládež. Z českých hráčů, které zastupuje, lze zmínit např. Tomáše Ujfalušiho, ze zahraničních Bonyho Wilfrieda nebo Johna Heitingu. Sám Lacina práci fotbalového agenta popisuje jako legislativně i obchodně složitou záležitost. Představa, že úspěšný hráčský agent pouze leží na pláži a vystavuje faktury za „rozmazlené děti“, je prý mylná. Je sice pravda, že mimo Českou republiku Lacina pobývá v průměru 200 dní v roce, ovšem důvodem jsou především pracovní záležitosti. Aby byl hráčský agent úspěšný, musí mít podle Laciny nadstandardní právní a ekonomické povědomí, znalost vícera jazyků a pochopitelně povšechné znalosti o fotbale. Nezbytná je ovšem i orientace v oblasti psychologie. Objeví-li totiž hráčský agent mladého a nadějného hráče, musí mít schopnost získat si ho, motivovat a správně ho směřovat. Složitost práce hráčského agenta Lacina ukázal na příkladu afrického hráče Bonyho Wilfrieda, kterého když poprvé – tehdy jako 18letého hráče – uviděl, pronesl větu „No to bude hodně práce“. Když přitom na začátku roku 2011 Bony přestupoval z pražské Sparty do Vitesse Arnhem, byl tento nizozemský klub za Lacinova hráče ochoten zaplatit 100 milionů korun. Té „hodně práce“ tedy nakonec vygenerovalo také „hodně peněz“. Vstup do oboru hráčských agentů je v současnosti regulován prostřednictvím licencí. Legislativní rámec je tvořen Mezinárodní federací fotbalových asociací (FIFA), která nyní uvažuje nad zrušením licencí, tedy nad plnou liberalizací vstupu do oboru. V případě deregulace by se práce fotbalového agenta stala volnou živností a hráčskými agenty by se tak mohli stát například i hráčovi rodinní příslušníci. Lacina ale v této souvislosti zmínil několik případů, kdy si otcové svých synů-hráčů při vyjednávání s fotbalovými kluby nárokovali neadekvátně vysoké či dokonce bezdůvodné provize. Tento problém by se podle Laciny ještě zvýraznil v zemích s obecně nižší mírou vzdělanosti jako je Jižní Amerika či Afrika. V závěru si Lacina posteskl nad tím, že u nás a jinde v Evropě postupně mizí fotbalové plácky, kde by si mladí kluci mohli pro zábavu kopnout do míče. I to je podle Laciny jeden z důvodů masivního přílivu hráčů z Jižní Ameriky a z Afriky – v Evropě je kvůli výše uvedenému faktu složitější objevit talentovaného hráče.

text: Stanislav Janeček 


All rights reserved by IFMM. International Footbal Marketing & Management in 2009
  • -
  • -
  • -
  • -